Mladá žena se v restauraci vydávala za neslyšící

Na strunu soucitu s lidmi, jejichž život nepatří ke snadným, zabrnkají občas různí podvodníci. V pátek 8. února se taková událost odehrála v restauraci Scéna v Kroměříži. V době oběda, kdy je plná restaurace strávníků se zde objevila mladá žena, která obešla všechny stoly. Na každý položila kartičku a přívěsek na klíče ve formě hračky. Obsah textu na ohmatané kartičce byl žádostí o příspěvek pro hluchoněmé. Překvapení lidé, kteří ani nevěděli, jak se mají zeptat na podrobnosti, často přispěli menší částkou a někteří si za stokorunu zakoupili i nabízenou hračku. Žena obešla všechny stoly velmi rychle, za finance posunkem poděkovala a za pár minut byla pryč. Uvedená kartička však nebyla označena žádným razítkem ani logem zastřešující organizace. Jak nám navíc potvrdila ředitelka Poradenského centra pro neslyšící a nedoslýchavé Drahomíra Kunčarová, pojem „hluchoněmí“ se vůbec nepoužívá a lidé s tímto handicapem se označují výhradně jako neslyšící. „Jsem přesvědčená, že se nejednalo o osobu s postižením. Je mi hanba za takové lidi, kteří se pokoušejí u veřejnosti vzbudit soucit a vydávají se za sluchově postižené. Jednoznačně se od nich distancujeme. Kazí naši pověst, jako bychom se štítili práce a my se přitom snažíme právě o soběstačnost a o překonání našeho handicapu „ jednoznačně se vyjádřila “ paní Kunčarová. Také technik poradenského centra Michal Loučka má s podobnými lidmi zkušenosti. Popsal příběh, kdy ve vlaku do kupé k neslyšícím přistoupil muž s podobnou kartičkou a snažil se získat finance. Když se s ním neslyšící snažili komunikovat, velmi rychle se ztratil. Vydávat se za neslyšícího je pro podvodníky jednoduché, zdraví lidé se ostýchají a neví, jak s nimi mají komunikovat. Takové obavy jsou většinou bezpředmětné, protože naprostá většina sluchově postižených výborně odezírá a téměř všichni se dokáží slovně vyjádřit i když s velkými potížemi. Někteří dokonce tak, že jejich handicap není na první pohled vůbec zřejmý. Nikdo se nemusí bát takového člověka oslovit a zeptat se na podrobnosti. Všechny oficiální sbírky musí mít navíc ze zákona povolení ministerstva vnitra. Pokud si občané nejsou jisti a rádi by na dobročinné účely přispěli, měli by kopii tohoto povolení vyžadovat. V případě, že ji dotyčný nemá se totiž jedná pouze o jinou formu žebrání.